24 let s vámi ...

242 ­489 ­351

rezervace@viamare.cz

Schránka

Stručná historie Řecka

Dějiny Řecka jsou současně dějinami první vyspělé kultury na evropské půdě a vůbec první demokracie.

  • Historická epocha začíná s příchodem osadníků z Malé Asie na Krétu, kde se již od třetího tisíciletí př.n.l. vytvářela vyspělá tzv. mínojská civilizace. Největšího rozmachu, který byl spojen s výstavbou velkých palácových komplexů v Knóssu, Phaistu či Malii, dosáhla mínojská Kréta v 18. - 16. století př.n.l. Během 15. století př.n.l. došlo k úpadku krétských civilizačních center, který byl spjat pravděpodobně také s velkým výbuchem sopky na ostrově Théra.
  • Těžiště historického vývoje se tak přesouvá na pevninu, kde vznikají mohutné, opevněné hrady (Mykény, Pylos, Týrins, Athény, Théby,…), podle nejvýznamnějšího z nich pak dostala celá kultura své jméno - mykénská. Kolem roku 1200 př.n.l. mykénská civilizace zaniká, příčinou byly především útoky tzv. mořských národů, které ohrožovaly také Egypt.
  • Zánik mykénských paláců byl provázen rozsáhlými etnickými změnami, do Řecka pronikli ze severu Dórové a usadili se na Peloponésu a na Krétě. Starší kmeny Achájů a Aiolů byly částečně vytlačeny na ostrovy a maloasijské pobřeží. V dalších staletích následovalo stěhování národů a vznikala a zanikala různá města a sídla.
  • Řekové si však uchovali i v tomto „temném období” povědomí o kulturní jednotě, existovala kulturní centra a svatyně uctívaná všemi řeckými kmeny. Nejvýznamnějším kultovním místem se stala Apollónova svatyně v Delfách se slavnou věštírnou.
  • Od roku 776 př.n.l. se konaly v Olympii každé čtyři roky panhelénské slavnosti doprovázené sportovními a kulturními soutěžemi - Olympijské hry.
  • Řecko bylo tvořeno na začátku tohoto období mnoha malými státy, které od sebe oddělují hory a údolí a často mezi nimi hořely spory a válečné střety.
  • Mezi lety 800 až 500 př.n.l. jsou v celém Středomoří zakládány řecké kolonie, rozvíjí se námořní obchod. Kolonizace značně rozšířila obzor řeckého světa a přispěla značně k jeho pozoruhodnému hospodářskému a kulturnímu rozmachu. V této době vznikaly také Homérovy eposy Illias a Odyssea, které vypráví o Trojské válce a návratu jednoho z řeckých hrdinů Odyssea zpět na rodný ostrov Ithaka. Vznikají větší státy a jejich společenské zřízení se mění na demokracii.
  • 624 př.n.l. - v Athénách tvoří Drakón svůj přísný zákoník (tzv. drakonické zákony).
  • 594 př.n.l - Solón ruší v Athénách nevolnictví, zavádí demokratickou správu obce, rozdělení vlastnictví pozemků do čtyř občanských tříd.
  • 560 př.n.l. - Peisistratos se stává v Athénách samovládcem, staví loďstvo, začíná čas Athén jako velmoci.
  • Okolo 530 př.n.l. - řecká kolonizace Malé Asie, první střety Řeků s Peršany. Maloasijští Řekové se bouří proti perské nadvládě. V roce 494 př.n.l. zničily tyto boje slavné město Mílétos.
  • 490 př.n.l. - vojska perského krále Dareia byla poražena u Marathónu Athéňany, nastává desetileté období míru, které využil Themistoklés k vybudování silné námořní flotily. Dochází k hospodářskému a kulturnímu rozkvětu Athén. Toto a následující století přineslo dějinám slavné muže jako sochaře Feidia a Miróna, filosofy Sokrata, Platóna a Aristotela, básníka Euripida.
  • 480 př.n.l. - další díl řecko-perských válek: perský král Xerxes I. (Dareiův syn) v čele ohromné přesily bojuje proti spojenému řeckému vojsku. Peršané vítězí díky zradě v průsmyku u Thermopyl, který hájil do posledního muže spartský král Leonidas (pomník, který byl na jejich počest u Thermopyl vybudován, nese hrdý nápis: “Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že tu mrtvi ležíme, jak naše zákony kázaly nám.”) Peršané sice vyplenili Athény, ale byli poraženi v námořní bitvě u Salamíny. Řekové později porazili i perské pozemní vojsko u Platají a vytlačili Peršany z Řecka.
  • 477 př.n.l. - Athény založily námořní spolek na obranu řeckých obcí před Peršany, pokladnice spolku byla na ostrově Délos.
  • 446 př.n.l. - po ukončení řecko-perských válek vznikl spor mezi Athénami a Spartou o vliv v helénském světě. Athény pod vedením Perikla vzkvétají, roste jejich moc, vznikají skvělé stavby. Periklés uzavírá se Spartou klid zbraní.
  • 431 - 404 př.n.l. - v peloponéských válkách bojovaly Athény se svými spojenci proti Spartě, Korinthu a jejich spojencům o nadvládu v Řecku. v roce 429 př.n.l. zemřel při epidemii neštovic Periklés. Toto období končí porážkou Athén, Sparťané dosazují v Athénách vládu „30 tyranů”.
  • 395 - 387 př.n.l. - korintská válka, nespokojenost s nadvládou Sparty je příčinou povstání Athén, Argu a Théb. Následuje krátká thébská hegemonie.
  • Od roku 359 př.n.l. - Filip II. králem Makedonie, vstupuje do sporů řeckých měst a postupně upevňuje svůj vliv. Roku 338 př.n.l. zničil v bitvě u Charoneie athénská a thébská vojska a stal se vládcem celého Řecka.
  • 336 př.n.l. - Filip II. byl zavražděn, nástupcem se stal jeho dvacetiletý syn Alexandr III., zvaný později Veliký. Alexandr upevnil svou moc v Řecku a uskutečnil tažení proti Persii. Dobyl postupně Přední Asii, Egypt a podrobil si i perského krále Dareia III. Podnikl výpravu k hornímu toku Indu.
  • Po návratu do Babylónu zde v roce 323 př.n.l. při přípravě dalšího tažení Alexandr zemřel. Po jeho smrti byla obrovská říše rozdělena mezi vojevůdce makedonského vojska. Následuje pomalý rozklad helénistických států a vzestup Říma.
  • Okolo roku 200 př.n.l. se stalo Řecko římskou provincií a bylo jí až do roku 395 našeho letopočtu, kdy připadlo východořímské říši (Byzantská říše). Křesťanství se stalo státním náboženstvím. Jelikož řecká provincie měla malý význam, byla napadena a zpustošena slovanskými kmeny.
  • 1204 n.l. dobyli křižáci Konstantinopol a obsadili Řecko. Z této doby pocházejí četné pevnosti, případně jejich pozůstatky. Části země dobývají Benátčané.
  • 1453 - 1821 - období turecké nadvlády. Země trpěla válkami, které vedlo Turecko s Benátkami. Nosnou roli měla ortodoxní církev.
  • V roce 1821 vypukla občanská válka. Řekové povstali proti Turkům, kteří byli podporováni Anglií, Francií a Ruskem. Začátek osvobozeneckého boje.
  • 1830 - Řecko je svobodnou zemí. Protože nedošlo k ustavení republiky, stalo se Řecko monarchií, králem se stal bavorský princ Otto. Nový stát měl jen 47 tisíc km2, Athény byly v té době malým městem s pouhými 4 tis. obyvateli. Snaha o znovu sjednocení všech Řeků, tzv. Velká idea (Megali Idea), ovládala politiku a to až do dvacátých let minulého století. Řekům se podařilo znovu dobýt svá území a ostrovy.
  • 1922 - tzv. „Maloasijská katastrofa”. Při pokusu znovu dobýt řecká území v Malé Asii (především Smyrna a okolí) utrpěli Řekové velkou porážku, jejímž následkem byly asi 2 miliony uprchlíků, kteří se usídlili v Řecku.
  • Od roku 1936 - u moci pravicově extrémní diktátor, generál Metaxas. Analogie s fašistickými režimy v Německu a Itálii.
  • 25. říjen 1940, tzv. den „Ochi” (ochi znamená ne). Mussolini předložil Řecku ultimátum, které ale generál Metaxas odmítl a ve válce 1940 - 1941 porazila řecká armáda italskou armádu podporovanou Německem. Od této události se slaví den „Ochi” jako národní svátek s vojenskými přehlídkami.
  • V roce 1941 obsadila německá vojska zemi. Byly vytvořeny první skupiny odporu a v horách se organizoval boj za národní nezávislost.
  • V roce 1944 převzali správu nad zemí Britové. Vypukla občanská válka.
  • Na jedné straně komunisticky orientovaná skupina odporu Ellas a na straně druhé monarchistická skupina Edes, které se pomocí Britů podařilo ubránit během měsíce trvajícího útoku na Athény. V roce 1945 bylo uzavřeno příměří, většina Řeků hlasovala pro monarchii. Přesto v následujících 3 letech vypukla znovu občanská válka, která skončila v roce 1949 vítězstvím vládních jednotek. V následujících letech se střídala vláda za vládou.
  • V roce 1967 byla vojenským pučem sesazena vláda a G. Papadopulos se stal předsedou vojenské vlády pod formální vládou hlavy státu - králem Konstantinem.
  • Na přelomu let 1973 a 1974 se pokusil král Konstantin sesadit juntu za pomoci vojska. Po ztroskotání státního převratu prchá do Itálie. Osud junty byl však již v té době zpečetěn a její konec urychlilo studentské povstání na athénské polytechnice a generální mobilizace, ke které došlo na základě obsazení Kypru tureckou armádou. Vznikla republika, která byla potvrzena všelidovým hlasováním. Členové junty byli postaveni před soud a většinou byli odsouzeni k doživotním trestům vězení.
  • 1981 - předsedou vlády se stal Andreas Papandreu se svou Panhelenskou socialistickou stranou (PASOK). Řecko se stává členem Evropské unie.
  • Jaro 1990, jako vítěz z voleb vyšla konzervativní strana „Nová demokracie”. V čele vlády - předseda Konstantinos Mitsotakis.
  • 1993 - parlamentní volby v Řecku rozhodly o vítězství PASOK, v čele vlády opět Andreas Papandreu.
  • 1996 - parlamentní volby v Řecku, vítěznou stranou je opět PASOK, předsedou vlády se stává Konstantinos Simitis.
  • 2000 - parlamentní volby znovu vyhrává PASOK a předsedou vlády zůstává Konstantinos Simitis.
  • 2004 - výsledek voleb přinesl po jedenácti letech změnu vlády. Konzervativní strana Nová demokracie předsedy Kostase Karamanlise v nich totiž porazila socialisty z Panhelenského socialistického hnutí.

    Sledujte nás

    Google Plus You Tube

    © Copyright VIAMARE s. r. o. Specialista na Řecko od roku 1992-2016 . Všechna práva vyhrazena.
    Realizace: MagicWare | Redakční systém is>content | Rezervační systém is>tour