O Bulharsku

10 zájezdů

Vše o Bulharsku

Chystáte se do Bulharska? Přečtěte si více o této krásné zemi. Dozvíte se tu o geografii Bulharska, výtečné kuchyni a tradičních pokrmech, bohaté kultuře a o bulharském hospodářství. Stručně zabrousíme do historie a pozveme vás na prohlídku nejkrásnějších bulharských památek.

Geografie Bulharska

Bulharská republika leží v jihovýchodní Evropě ve východní části Balkánského poloostrova a obklopuje ji pět zemí. Na jihovýchodě hraničí s Tureckem, na jihu s Řeckem, na západě s Makedonií a Srbskem a na severu s Rumunskem. Východní hranici tvoří pobřeží Černého moře, které je dlouhé celých 354 km. Letoviska Sozopol, Nessebar, Zlaté písky, Slunečné pobřeží, Primorsko, Albena, Varna, Burgas, Kranevo a Balčik přitahují každoročně tisíce turistů, kteří sem přijíždějí kvůli krásným písečným plážím a působivým památkám, které si vydobyly své místo na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Hlavním městem je Sofie s necelými 1 300 000 obyvateli, ale vynechat byste neměli ani návštěvu Sozopolu nebo Nessebaru. V Bulharsku se nachází několik národních parků. Za vidění stojí obzvláště Strandja, nejmladší a zároveň největší národní park v Bulharsku. Velkou část Bulharska tvoří hory, nejvyšší z nich je Musala: horský štít s výškou 2 925 m n. m. drží výškové prvenství nejen mezi horami Bulharska, ale i celého Balkánského poloostrova.

Vlajka země Bulharsko
Oficiální název Bulharská republika
Datum založení 1960
Hlavní město Sofie
Měna Lev (BGN)
Rozloha 110 994 km2
Nejvyšší hora Musala 2925 m. n. m.
Náboženství Bulharská pravoslavná církev 85 %
Oficiální jazyk Bulharština
Časový posun + 1 hodina

Bulharská kuchyně

Bulharská kuchyně sice nemá takový věhlas jako francouzská, řecká nebo italská. Rozhodně je ale chutná a hlavně poměrně zdravá. Bulhaři jedí velké množství zeleniny a ryb a taky hodně mléčných výrobků, hlavně sýrů z kravského, ovčího či kozího mléka. Jedním z nich je slaný sýr feta, který u nás známe jako balkánský sýr. Typickým jídlem je trator, což je polévka z kyselého mléka, nastrouhané okurky, kopru a česneku, která se servíruje na studeno. Jde o velmi osvěžující polévku, takže se nebojte nezvyklé kombinace a vyzkoušejte ji. K tradičním polévkám patří také fazolová bol čerba. Další bulharskou specialitu kebapčeta, šišky z mletého masa opékané na rožni, určitě znáte jako čevapčiči. Ochutnejte také musaku, místní obdobu francouzských brambor, kaškaval, 60 dnů zrající ovčí nebo kravský sýr, škembe čorbu, hustou dršťkovou polévku, nebo šopský salát, do kterého tu kromě sýru feta přidávají i pečené fazolové lusky, cibuli a originální zálivku. V Bulharsku vyvěrá spousta minerálních pramenů, proto Bulhaři k jídlu často podávají různé kyselky a minerální vody. K dobrému jídlu ale patří hlavně bulharské víno a bulharské vinice se v Evropě řadí k těm nejlepším. Pokud máte rádi i něco ostřejšího zkuste rakiju – pálenku z peckovitých plodů či vinných hroznů, nebo mastiku – destilát s příchutí lékořice podobný řeckému ouzu.

Bulharská kultura, tradice a státní svátky

Území Bulharska odnepaměti křižovaly různé kultury, národy a kmeny a tato kulturní různorodost tu přetrvala dodnes. Jen málokde jinde na světě vedle sebe uvidíte v těsné blízkosti stát protestantský, pravoslavný, evangelický i katolický kostel a k tomu synagogu a mešitu. Nejstarší kulturní památky v Bulharsku ctí antické a thrácké tradice. Osmanská nadvláda (potlačená až v 19. století) do bulharské kultury silně vtiskla orientální prvky z Turecka. Díky svému historickému dědictví je Bulharsko čtvrtou zemí na světě s největším počtem památek zapsaných na seznam UNESCO. Bulhaři milují oslavy a festivaly všeho druhu. Po celý rok se tu koná velké množství folklorních festivalů zasvěcených tanci, zpěvu a vínu. Uvidíte tu tradiční kroje a můžete si zatančit oblíbený kolový tanec choro. Mezi nejnavštěvovanější akce patří folklorní festival „Zlatý rebeck“, lidový „Festival růží“ v Kalzanaku, nebo hudební festival „Madara“.

Seznam státních svátků

Bulhaři si potrpí na své svátky, okázale je slaví a dodržují bulharské tradice. Mají dva druhy svátků: národní a místní, většinou s vazbou na historické nebo náboženské události.

1. ledna
Nový rok
3. března
Den osvobození (osvobození od osmanské nadvlády)
10. – 13. dubna
Velikonoce
1. května
Svátek práce
6. května
Den sv. Jiří, Den chrabrosti a bulharské armády
24. května
Den sv. Cyrila a Metoděje, Den slovanské kultury a vzdělávání
6. září
Den sjednocení (sjednocení Východní Rumelie s Bulharským knížectvím)
22. září
Den nezávislosti
1. listopadu
Den národních buditelů
24. – 26. prosince
Vánoce

Stručná historie Bulharska

Nejstaršími známými obyvateli Bulharska jsou Thrákové, kteří na černomořském pobřeží zakládali početné řecké osady už od 8. století před n. l. O pár století později patřila velká část současného Bulharska k říši Alexandra Velikého. O tři sta let později se Bulharsko stalo součástí Římské říše. V 6. století se na území Bulharska dostali Slované, kteří oblast Balkánu zcela jazykově ovládli. Asi sto let po Slovanech přišel z dnešní Ukrajiny tatarský kmen Bulharů. Vládl jim chán Asparuch, který roku 681 založil první bulharský stát. První bulharské carství si se střídavými úspěchy udržovalo nezávislost nebo závislost na Byzanci, ale v roce 1018 zaniklo a jeho území bylo začleněno do Byzantské říše. Samostatnost si Bulharsko vydobylo opět v roce 1185, čímž vznikla Druhá Bulharská říše s centrem ve Velikém Tarnovu. Během 14. století sílil vliv Osmanské říše a s pádem Vidinu v roce 1396 se Bulharsko na téměř pět století dostalo pod nadvládu Turků. Z osmanské nadvlády se Bulharsko vymanilo až roku 1878 po Rusko-turecké válce, události, která dala vzniknout Třetímu bulharskému státu. Za první světové války se Bulhaři přidali na stranu ústředních mocností a vyhlásili válku Srbsku. Ve druhé světové válce se Bulharsko přiklonilo na stranu nacistického Německa. V září 1944 vyhlásili válku Bulharsku Rusové a jejich armáda vstoupila bez jakéhokoliv odporu a za nadšeného vítání lidu na bulharské území. Komunistická strana vládla v Bulharsku až do roku 1989. Po roce 1989 procházela země procesem demokratizace, v roce 2004 vstoupila do NATO a v roce 2007 se stala členským státem Evropské unie.

Nejkrásnější památky v Bulharsku

Po staletí bylo Bulharsko křižovatkou mnoha, kmenů, národů i kultur. Mnoho bulharských památek se dostalo až na seznam UNESCO. Na dovolené v Bulharsku nezapomeňte zavítat do starobylého města Nesebar. Za vidění stojí i další památky UNESCO jako Bojanský kostel, Madarský jezdec, Rilský klášter, skalní klášter Ivanovo, thrácká hrobka u Kazanlaku či thrácká hrobka u Svesthari. Oblibě turistů se těší také pohoří Pirin nebo přírodní rezervace Srebarna.

Bulharské hospodářství

Bulharské hospodářství stojí na průmyslu a zemědělství. Průmysl se soustřeďuje v těchto odvětvích: hutnictví, strojírenství, chemie, textilní průmysl a potravinářství. Těží se tu rudy mědi, olova, zinku, manganu, molybdenu a stříbra. Z paliv pak ve větší míře jenom hnědé uhlí. Nejdůležitější průmyslová centra jsou Sofie, Plovdiv, Burgas, Pernik a Stara Zagora. V zemědělství převládá rostlinná produkce nad živočišnou. Dominuje pšenice. Dále se tu pěstuje kukuřice, ječmen, velké množství zeleniny (rajčata), vinné révy, ovoce (broskve, meruňky), tabáku a slunečnice. V posledních letech rostou rapidně příjmy z cestovního ruchu. Přímořská letoviska hostí ročně tisíce turistů ze západoevropských zemí. V zimní sezoně jsou populární lyžařská střediska Bansko v Pirinu, Pamporovo v Rodopech a Borovec v Rile.

Zájezdy do destinací

MAPA2: https://www.viamare.cz/google/map/data-provider
Zobrazit mapu